Obsah
Historie obce Tuchoměřice
První zmínka o obci pochází z roku 1301. Nejstarším místem v Tuchoměřicích je Kněžívka, v minulosti to byla ves pražského knížete. Archeologické nálezy v minulosti potvrzují existenci rozsáhlých pravěkých sídlišť ze 4.-3.století př.n.l. náležející ke kultuře laténské. Obec Tuchoměřice (kostel a fara) je zmiňována v papežských registrech z roku 1352.
Tehdy si jistý Heliáš, držitel statku Tuchoměřice, pronajal pro sebe a svou manželku Markétu od kláštera v Plasech les Choteč, kde založil dvůr. Pak se zde připomínají Pavel a Jan. Později byl statek v držení několika pražských měšťanů. V roce 1407 byl majitelem Čeněk z Valdštejna, který na statku pojistil věno své manželky Elišky z Obříství. Ale již v roce 1410 Tuchoměřice prodal Habartovi z Nedvídkova na Přelicích. Majitelé se pak střídali v rychlém sledu. V roce 1436 odkazovala svým synům věno pojištěné na Tuchoměřicích Kateřina z Tepence, manželka Hynka z Valdštejna na Rukštejně. Vzápětí po té se tu objevuje Zbyněk z Házmburka. V roce 1483 zde umřel Hynek Pihelský z Házmburka. Na začátku 16. století byl držitelem statku Bernard Glac ze Starého dvora a pak Baltazar Peřina ze Sloupna. Ten prodal statek Janovi Sluzkému Z Chlumu. Příslušníci tohoto rodu hospodařili na Tuchoměřicích celé století. Jejich zásluhou byla původní gotická tvrz přebudována na renesanční šlechtické sídlo. Tuchoměřice se za Sluzských staly jedním z významných center Českých bratří. Rodovým erbem Sluzských z Chlumu byl stříbrný štít s červeným stupňem.
V roce 1615 koupil zámek Tuchoměřice s dvorem, pivovarem, mlýny a vsí Tuchoměřice s chalupou rybářskou na Muráni, vsí Kněžívkou, tvrzí a dvorem Čičovice, vsí Malé a Velké Čičovice, Otta Jindřich z Vartenberka. I když v roce 1616 pojistil na tomto statku věno své manželky Doroty Boryňové ze Lhoty, dlouho Tuchoměřice nedržel a prodal je před rokem 1623 jezuitské koleji u sv. Klimenta v Praze. Na místě starého kostela sv. Víta a Linharta a bývalé středověké tvrze byl zbudován r. 1666 1668 nový kostel a jezuitská rezidence. Kostel byl postaven za účasti italského architekta Giovani Domenica Orsiniho. Nástěnné malby jsou od Josefa Kramolína (1768). Jezuité drželi statek Tuchoměřický a nedaleký hrad Okoř až do zrušení řádu císařem Josefem II. v roce 1773.
V roce 1898 byla budova kláštera pronajata ústavu pro rekonvalescenty nadace Pislingovské, zřízeného z nadace a daru České spořitelny. Správou ústavu byla pověřena Kongregace milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Po zrušení řádu komunistickým režimem v roce 1953 ústav připadl nemocnici Motol.
V okolí obce byla v lomech těžena opuka a zpracovávána lamači či také skalníky na stavební materiál. Jméno obce mělo v průběhu let několik podob:
Tuchmeritz 1301
Tuchomyerzicz 1318
Tuchmeritz 1361
Tuchomyricz 1352
Tuchomyerzicz 1367-1405
Tuchomyerzicz, in Tuchmierziczich 1410
Na Tuchoměřicích 1521
Na Tochoměřicícch 1525
Tuchomierzycze, ve vsi Tuchomierzjczjch 1615
Jazykovědci vykládají jméno obce odvozením od osobního jména Tuchomír s významem“ ves lidí Tuchomírových“.




úřední deska pro zastupitele








